Abstrakce-říjen 2017

Pro mě je říjen takovým výplňovým měsícem-bez nějakého zvláštního kouzla, bez důležitějších akcí. My v na gymplu zjišťujeme, že čas lenošení opadl a písemky jsou tu v plné síle.

Musím říct, že třeťácký říjen je jiný než ten druhácký. Zdá se mi, že čím jsme starší, tím píšeme míň testů, ale tím víc jsou obsáhlejší. Například si pamatuju týdny v devítce, kdy jste v jeden den psali klidně pět testů a zvládli jsme to. Do dneška nechápu jak. Jsem starší a i unavenější.

První dva týdny října byly vyloženě písemkové. Člověk má pocit, že nic nestíhá. Přesto neustále prokrastinuje u mobilu a vše se učí opravdu na poslední chvíli. V testech se mi celkem daří. Celý vyvážený výsledek ze školy mi stále narušuje němčina. Naše nová němčinářka je prostě stroj na domácí úkoly a menší testíky, které pro mě vždy znamenají další trojku. Ona je ten typ člověka, který se příliš ztotožnil s komunismem. Nesnese naše názory, myšlenky a kritiku. Nejsme burani,kteří si neváží učitele. Jenom nám není jedno, když něčemu nerozumíme.

Menší obveselení přinesl asi v půlce října koncert našeho gymnaziálního sboru, kam jsem dřív chodil. Na týdenní návštěvu přijel sbor z Německa. Vrcholem jejich pobytu u nás byl právě ten koncert, kde si všichni spolu zazpívali. Bylo to někdy poměrně vtipné (Zpívali německy Můj malý kaktus :DD). Nakonec jsem vlastně rád, že jsem z uskupení odešel. Hrozně mě to nervovalo.

Samozřejmě jsem dost prožíval volby. Ještě volit nemůžu, ale přesto jsem všechny statistiky sledoval. Je mi tak nějak divně. Výsledek vlastně v ČR způsobil takové vládní vakuum, kdy chtějí jít s Babišem jen extremisti. Nejsem z toho vůbec moudrý. Uvídíme jak to vše dopadne (nebo nedopadne). Zatím slyším kecy jen z Hradu-Zeman si evidentně toto vakuum užívá.



Jako zajímavé mi přišlo hnutí Sportovci. Nevím, co zamýšleli, ale vidět je v Poslanecké sněmovně by určitě sranda. Velký záchvat smíchu mě přepadl, když jsem se podíval na jejich pražskou kandidátku. Mezi kandidáty totiž byli i učastníci minulé Stardance:


Během podzimních prázdnin jsem byl na brigádě a vyrazili jsme s partou (jestli se tomu tak dá říkat) na nového Thóra do Brna. Bylo to fajn, ale celkem mi tam neseděla ta hlavní skladba ze soundtracku.

Poslední den měsíce jsem vyrazil do Brna. Konal se tam veletrh vysokých škol Gaudeamus. V podstatě jsem tam vůbec nemusel-všechno jsem o své vysněné výšce věděl a spíš mi bylo trapné se ještě na něco ptát.

Obecně jsem měl celý měsíc spíš takovou učící krizovku. Nic mi nevycházelo, všechno na poslední chvíli apod. Snad se to zlepší.

Tímto končí moje krátké zhodnocení měsíce.


Komentáře